Εικόνες σελίδας
PDF
Ηλεκτρ. έκδοση

प्रकः कलशहस्तस्तु सीतया सह वीर्यवान् ।
पृष्ठतो ऽनुव्रजन्भ्राता सौमित्रिरिदमब्रवीत् ॥
अयं स कालः संप्राप्तः प्रियो यस्ते प्रियंवद ।
अलंकृत इवाभाति येन संवत्सरः शुभः ॥
नीहारपरुषो वायुः पृथिवी सस्यमालिनी ।
जलान्यनुपभोग्यानि सुभगो हव्यवाहनः ॥
नवाग्रयणपूजाभिरभ्यर्च्य पिढदेवताः ।
कृताग्रयणकाः काले सन्तो विगतकल्मषाः ॥
प्राज्यकामा जनपदाः संपन्नतरगोरसाः ।
विचरन्ति महीपाला यात्रार्थं विजिगीषवः ॥
सेवमाने दृढं सूर्ये दिशमन्तक सेविताम् ।
विहीनतिलकेव स्त्री नोत्तरा दिक् प्रकाशते ॥
प्रकृत्या हिमकोशाब्यो दूरसूर्यश्च सांप्रतम् ।
यथार्थनामा सुव्यक्तं हिमवान् हिमवान्गिरिः ॥
अत्यन्तसुखसंचारा मध्यान्हे स्पर्शतः सुखाः ।
दिवसाः सुभगादित्याश्छायासलिलदुर्भगाः ॥

II.

अस्ति कस्मिंश्चित्पर्वतैकदेशे वानरयूथम् । तच्च कदाचि द्धेमन्तसमयेऽतिकठोरवातसंस्पर्शवेपमानकलेवरं तुषारवर्षोद्धतप्रवर्षघनधारानिपातसमाहतं न कथंचिच्छान्तिमगमत् । अथ केचिद्वानरा वहिकणसदृशानि गुञ्जफलान्यवचित्य वहिवाञ्छया पूत्कुर्वन्तः समन्तात्तस्थुः । अथ सूचीमुखो नाम पची तेषां तं वृथायासमवलोक्य प्रोवाच । भो सर्वे मूर्ख यूयम् ।

नैते वह्निकणाः गुञ्जफलान्येतानि । तत्किं वृथाश्रमेण । नैतस्माच्छीतरचा भविष्यति । तदन्विष्यतां कश्चिनिर्वतो वनप्रदेशो गुहा वा गिरिकन्दरं वा । अद्यापि साटोपा मेघा दृश्यन्ते । अथ तेषामेकतमो वृद्धवानरस्तमुवाच । भो मुर्ख किं तवानेन व्यापारेण । तन्मौनेन स्थीयताम् । उक्तं च । मुहुर्विघ्नितकर्माणं द्यूतकारं पराजितम् । नालापयेद्विवेकज्ञो यदीच्छेत्सिद्धिमात्मनः ॥

तथा च । आखेटकं दृथाक्लेशं मूर्ख व्यसनसंस्थितम् ।

आलापयति यो मूढः स गच्छति पराभवम् ॥

सोऽपि तमनादृत्य भूयोऽपि वानराननवरतमाह । भो किं वृथाक्लेशेन । अथ यावदसौ न कथंचित्प्रलपन्विरमति तावदेकेन वानरेण व्यर्थश्रमत्वात्कुपितेन पक्षाभ्यां गृहीत्वा शिलायामास्फालितः । उपरतश्च ।

अतोऽहं ब्रवीमि ।

नानाम्यं नाम्यते दारु नाश्मनि स्यात्सुर क्रिया ।
सूचीमुखं विजानीहि नाशिय्यायोपदिश्यते ॥

III.

प्रसह्य मणिमुद्धरेन्मकरवक्त्रदंप्राङ्कुरात्
समुद्रमपि संतरेचपलमूर्मिमालाकुलम् |
भुजंगमपि कोपितं शिरसि पुष्पवद्धारयेन्
न तु प्रतिनिविष्टमूर्खजनचित्तमाराधयेत् ॥
लभेत सिकतासु तैलमपि यत्नतः पीडयन्

पिबेच्च मृगतृष्णिकासु सलिलं पिपासार्दितः ।

कदाचिदपि पर्यटञ्छशविषाणमासादयेन्

न तु प्रतिनिविष्टमूर्खचित्तमाराधयेत् ॥ व्यालं बालमृणालतन्तुभिरसौ रोद्धुं समुज्जृम्भते

क्केत्तुं वज्रमणी ञ्चि रीषकुसुमप्रान्तेन संनह्यति । माधुर्यं मधुविन्दुना रचयितुं चोराम्बुधेरीहते

नेतुं वाञ्छति यः सतां पथि खलान्सूक्तैः सुधास्यन्दिभिः ॥ यदा किंचिज्ज्ञोऽहं द्विप द्रव मदान्धः समभवं

तदा सर्वज्ञोऽस्मीत्यभवदवलिप्तं मम मनः । यदा किंचित्किंचिदुधजनसकाशादधिगतं

तदा मूर्खोऽस्मीति ज्वर दूव मदो मे व्यपगतः ॥ शिरः शार्वं स्वर्गीत्पतति शिरसोऽतः क्षितिधरं

महीषादुत्तुङ्गादवनिमवनेश्चापि जलधिम् ।

अधोऽधो गङ्गेयं पदमुपगता स्तोकमथवा विवेकभ्रष्टानां भवति विनिपातः शतमुखैः ॥

Translate into Sanskrit :

IV.

Once upon a time a demon, who dwelt in a forest, espied a Brahman passing by on his way to a certain hermitage. Forthwith springing on his shoulder, he cried : “ Ho, traveller, walk onwards !” So the Brahman, his heart trembling with fear, proceeded on his way carrying the demon on his shoulder. But when he saw the demon's feet which were soft as the inside of a lotus flower, he asked him: "Ho, how is it that your feet are so soft ?” The demon answered : “ I never raise my feet, nor do I ever touch the earth with them. This is a vow which I have taken." After he had heard this the Brahman, still meditating on some means of deliverance, arrived at a lake. Thereupon the demon said, "Until I (4000)

D

have bathed, and prayed to the gods, you shall not move from the spot." So saying he entered the waters of the lake. Meanwhile the Brahman thought, "Assuredly he will devour me, as soon as he has prayed to the gods. I will therefore in all haste arise and flee away. For as he cannot raise his feet, he will be unable to pursue me." So he escaped, because the demon, afraid of breaking his vow, did not start in pursuit.

SPANISH.

Time allowed, 3 hours.
(With Dictation.)

Translate into English:

I.

Yo, señor, por mi desgracia me voy á quedar pegadito á la pared, sin consuelo humano, sin esperanza ninguna, porque todo se lo llevó la trampa, si Dios por su misericordia infinita no pone remedio á tamaño desórden. Dejo aparte mi venera, y mi escudo dorado, que ha sido preciso descoser de la delantera izquierda de mi casaca, y que, aunque no me valía ni un maravedí, con todo eso me daba mucha consideracion y respeto en todos los corrillos adonde me aeercaba. Apenas llegaba yo, á cualquiera parte, todo el mundo se ponía serio y circunspecto, y me miraban con cierta deferencia que me gustaba infinito. Regularmente se entablaba una santa conversacion capaz de edificar al mismo Lutero, y era un encanto oir la veneracion con que todos hablaban de aquel santo tribunal, de quien yo tenía la honra de ser el más humilde ministro. ¡Cuantas vezes se me saltaron las lágrimas de gozo al oir las prodigiosus conversiones de tantos libertinos y de no pocos hereges, que, habiendo entrado en las prisiones del Santo Oficio con unas almas tan negras como el carbon, habian salido de allí al cabo de algunos años más blandos que una cera, y más blancos que un armiño! Yo fui testigo repetidas vezes de los santos medios que empleaban aquellos santos y piadosos jueces para proporcionar á muchos pecadores su repentino tránsito desde esta miser

able vida á las mansiones eternas. Y no hay que decir que en esto se llevaba otro fin siniestro de interés ni de vanidad, por que el sueldo de los señores no se aumentaba ni disminuía por la aplicacion de estas espirituales medicinas, y todo se hacía á puerta cerrada, que ninguno podia envanecerse del más o menos garbo con que desempeñase sus funciones.

II.

El estudio de Francisco Pacheco era un salon extensísimo, que tanto tenía de museo que de taller. A un extremo, delante de alta ventana, cuyas luces bajas estaban veladas por lienzos encerados de color oscuro, se veía el caballete del maestro, junto al cual lucía, vestido con extrañas ropas, un perfecto maniquí, sentado en una silla romana. Las paredes, cubiertas de antiguos lienzos y de cuadros sin concluir, lucían á trechos brillantes piezas de arnés, espadas de diferentes épocas, esculturas hermosas, y otros muchos objetos de curiosidad. En el otro extremo varios caballetes puestos en semicírculo para recoger bien las luces, aunque colocados con cierto desórden, eran el sitio de los discípulos, que se ocupaban en copiar algunas obras del maestro, ó en preparar bocetos ó en ir manchando obras de encargo, cada cual segun sus facultades. El centro entre ambos puntos de estudio ó de trabajo lo llenaban algunos cómodos sillones de baqueta, y unos estantes de nogal tallados de gran relieve, en cuyas tablas se veían curiosos y raros libros de arte, de historia, y de poesía de los cuales algunos estaban abiertos en la mesa de caoba negra, que ocupaba el centro de la habitacion, y sobre la cual brillaba y atraia la atencion un precioso crucifijo de marfil de escultura italiana, obra de valiente artifice.

Translate into Spanish :

III.

Will these bull-fights ever be put down? Surely, if people want to see animals killed they can gratify their taste by attending a slaughter-house, for it is not "fight"; it is folly to call it such. The poor animal is goaded on till he defends himself by attacking his tor(4000)

[ocr errors]

D 2

« ΠροηγούμενηΣυνέχεια »